FAKT, ŽE SNŮM ČASTO V BDĚLÉM STAVU NEROZUMÍME, má logický důvod: zatímco sny probíhají díky našemu podvědomí, my se je snažíme dešifrovat pomocí našeho vědomí, i když podvědomí pracuje s primitivními obrazy, představami a tzv. snovými symboly (k nimž se ještě vrátíme), a postrádá verbální, slovní vyjádření. My jsme však již zvyklí v bdělém stavu komunikovat pouze pomocí slov, a bez nich to dokážeme méně kvalitně. // Samozřejmě existují lidé, kteří by měli rádi prorocké (prekognitivní) sny, ale většinou se jich obáváme. Nelze se tomu divit: vzbuzují v nás strach z toho, že to či ono je dané, my tomu nemůžeme zabránit a navíc bychom byli právě my „poslem zlých zpráv“. // Podle mého názoru můžeme tzv. prorocké sny rozdělit do tří skupin: v prvním případě jde o bohapustý podvod, v druhém případě tu hraje roli náhoda, která byla (záměrně nebo v dobré, byť naivní víře) povýšena na proroctví, a v případě třetím máme co činit s racionálně vysvětlitelným jevem, který je za proroctví považován většinou z nedostatku informací, resp. z obavy, kterou sen ve spáči vyvolal. První skupina nepotřebuje komentář. Ve druhé jde o to, že například zájemce o koupi chaty se zahradou má sen, že koupi uskutečnil a na zahradě kvetly růže. A když se po čase opravdu stane majitelem pozemku, na němž kvetou tyto květiny, může dojít k závěru, že má prorocké sny. Jenže přiznejme si, že jsou tady dvě „ale“. Jednak mohlo dojít k tomu, že pod vlivem snu mohl člověk, věřící v prorockost snů, dát mezi všemi nabídkami přednost právě zahradě s růžemi, jednak je nutno si uvědomit, že královny květin zdobí většinu zahrad, takže byla vysoká pravděpodobnost, že se toto „proroctví“ vyplní. Třetí skupinu těchto snů si probereme příště.