ŠESTADVACÁTÝ PROSINEC byl zvolen jako svátek sv. Štěpána, jenž se nechal pokřtít a věnoval se charitě zejména mezi chudinou. Nakonec byl onen muž odveden z Jeruzaléma, roku 34 n. l. byl ukamenován a je označován za první oběť křesťanské víry. Den na to, tedy 27. prosince, se slavil svátek sv. Jana žijícího počátkem našeho letopočtu, jenž se rovněž nechal pokřtít, odešel jako průvodce Ježíše do Palestiny a byl prý očitým svědkem jeho ukřižování. Osmadvacátý prosinec byl zasvěcen svátku zvanému mláďátka betlémská. Měl připomínat Heroda Velikého, který ze strachu o svůj židovský trůn nechal před přelomem letopočtů kvůli věštbě o narození židovského mesiáše z rodu krále Davida zavraždit malé chlapce, narozené v Betlémě. Historici ovšem nemají o takovéto události žádnou spolehlivou informaci, a na adresu Heroda uvádějí, že pokud by mu příchod židovského mesiáše opravdu vadil, pak jen proto, že si přál, aby na židovském trůnu seděl panovník z jeho, a nikoliv z Davidova rodu.