KVŮLI SVÉMU ZKRÁŠLENÍ si již před naším letopočtem nechávaly například Egypťanky na vlasech natočených na dřevěných hůlkách uschnout bahno, zatímco Řekyně a Římanky používaly na natáčení zahřátá želízka. Ta se po období od 5. do 15. století, kdy nosily vlasy rovné, dostala znovu ke slovu zejména v 17. století. V další fázi dostaly krášlicí poslání jednak papírové natáčky zvané papiloty, jednak kulmy. Ty se dlouho zahřívaly na otevřeném ohni a teprve kolem roku 1900 se objevily kulmy elektrické, jejichž teplota se před použitím zkoušela na listu papíru: pokud nezežloutl, bylo možno začít bez obav upravovat vlasy. Po umytí však vlny „uplavaly“, a tak vstoupila do historie trvalá ondulace. (Dokončení příště.)