TRADUJE SE, ŽE POUSTEVNÍCI vyhledávající samotu mívali nejrůznější – často údajně strašidelná - vidění. Podle psychologů jde ovšem o zcela přirozený a snadno vysvětlitelný jev. Je totiž prokázáno, že když člověk omezí působení vnějších vlivů na své smysly, vyvolá tím u sebe poměrně rychle halucinace, při nichž ho údajně mj. napadají a svádějí démoni. V případě pobytu v jeskyních jsou k tomu vytvořené snad všechny potřebné podmínky: bývá tu tma či přítmí a tudíž omezená škála barev, ticho je zde nezvyklé, neboť dosahuje asi 3 dB (zatímco tichá příroda mívá asi 20 dB), navíc poustevníci držívali půst, a izolovali se od lidí. Suma sumárum vedli nepřirozený způsob života. Zmínění démoni, s nimiž tito muži bojovali, byli podle psychologů symbolem zásadního rozporu, způsobeného tím, že podvědomě toužili po přirozeném způsobu života, ale nechtěli či báli si to přiznat.