DNE 1. KVĚTNA ROKU 1513 BYL IMPORTOVÁN z Indie pro portugalského krále nosorožec indický (pancéřový; Rhinoceros unicornis), známý díky mořeplavcům a obchodníkům již v antice. Postupem let však na toto zvíře náš kontinent zapomněl a musel je znovu „objevovat“. Roku 1541 popsal nosorožce údajně věrohodně německý humanistický umělec a zeměpisec Sebastian Münster (1488—1552) takto: „má barvu vrásčité želvy a je pokryt silnými štíty; je velký jako slon, ale nižších nohou, silně obrněný. Na nose má silný roh, který často ostří o kameny. Ve své domovině je nosorožec nepřítelem slonů helfantů na život a na smrt; jinak je to však přátelské a veselé zvíře.“ Coby „oplátované“ monstrum ho zobrazil německý umělec Albrecht Dürer (1471—1528), a jako jediného zástupce nosorožců ho uváděl švédský přírodovědec a lékař Karl von Linné (1707—1778); o něm si jen jako perličku řekněme, že řadil tato mohutná zvířata mezi hlodavce, protože měla stejně jako oni dva řezáky.