S TVRZENÍM O NADŘAZENOSTI LIDÍ NAD ZVÍŘATY přišlo křesťanství, které argumentovalo tím, že člověk je nejdokonalejším výtvorem božím. Díky tomu až do 19. století převládal v křesťanské části světa názor, že zvířata jsou méněcennými božími stvořeními, jimž právem vládne člověk. Lidé sice zvířatům přiznávali duši, ale pokládali je za hloupé a nemyslící tvory, a navíc jestliže zvíře poslušno své přirozenosti jakkoliv ublížilo člověku, označovali je za posedlé ďáblem a odsuzovali je k mnohdy krutým trestům. Například roku 1386 byl v Normandii odsouzen vepř ke stětí rypáku a levé přední nohy a pak oběšen, protože pokousal či dokonce zabil malého chlapce; před popravou byl navíc oblečen do ženských šatů. Za zmínku stojí, že jeho obhájce byl placen z veřejných výdajů. (Dokončení příště.)