ENERGETICKÝCH OMYLŮ existuje povícero, ale my se podíváme alespoň na jeden, možno říci nejvíce zprofanovaný. Jeho podstatou je fakt, že zmiňují-li se sdělovací prostředky o škodlivosti elektráren, nabízejí obvykle záběry mohutných věží vydechujících k nebi velké porce stoupajících oblaků. Zatímco čtenář či divák to bere jako důkaz „elektrárenského“ ničení, energetici nesouhlasně vrtí hlavami, neboť dobře vědí, že je tomu s oněmi oblaky téměř naopak. Netvoří je totiž kouřové zplodiny plné síry a kysličníku uhličitého, ale pouhopouhé vodní páry, které jak známo životní prostředí nejen neohrožují, nýbrž mu v jistém smyslu i pozitivně pomáhají. Naproti tomu skutečné škodliviny se linou z úzkých elektrárenských komínů jako nenápadný a pro fotografy i kameramany nezajímavý proužek kouře.