HROMADNÉ ODJEZDY ZEJMÉNA ŽEN A DĚTÍ na letní byt se sice dostaly do módy v druhé polovině 19. století, ale měly i své kritiky. K nim patřil kupodivu pokrokář Vojta Náprstek (1826—1894), jenž propagoval horlivě například dláždění pražský ulic, vodění psů výhradně na vodítku, protěžoval kremaci, kanalizaci i vodovod a ze všech sil podporoval šíření zeleně v české metropoli. Na druhé straně však nesouhlasil s tím, aby Pražané trávili léto mimo město. Pomáhal mu v tom jeho přítel malíř a grafik Ferdinand Engelmüller (1867—1924), jenž roku 1893 nakreslil několik typů venkovských záchodků, jež měly návštěvníky odradit od návštěvy venkova. Podle pracovnice Náprstkova muzea Dr. Mileny Secké poukazoval Náprstek na to, že se zde mohou lidé snadno nakazit různými infekčními chorobami, na které nejsou z měst zvyklí. Navíc letní vylidněná Praha přicházela o příjmy plynoucí do její pokladny z kapes turistů.