„OTEC“ SHERLOCKA HOLMESE, lékař a chirurg Arthur Conan Doyle (1859—1930),
dokázal nejen vymýšlet fiktivní případy svého literárního hrdiny, ale také „holmesovským“ způsobem osobně vyšetřovat ty, které se skutečně staly. Uveďme si alespoň dva z nich.
Roku 1906 byl odsouzen k sedmi letům nucených prací mladý právník indického původu George Edalji za to, že údajně zabíjel nožem po nocích v okolí Birminghamu na pastvinách dobytek. Doyle celý rok pátral po skutečném pachateli a začátkem ledna roku 1907 zkritizoval v Daily Telegraphu policii za neodborné vyšetřování (například jako důkaz označila krev na blůze, která však pocházela z nepropečeného bifteku). Po tomto článku dostal první z několika anonymních výhrůžných dopisů, v nichž si všiml neopatrných zmínek, které ho zavedly do jisté základní školy. Mezi jejími žáky začal hledat někoho, kdo pracuje na lodi a přichází do styku se zvířaty. Nakonec obvinil jistého Petera Hudsona, který už jako žáček padělal dopisy a nožem páral pohovky, stal se řezníkem a pracoval na lodích přepravujících dobytek, jenž byl během plavby čtvrcen. Hlavním důkazem, jímž ho Doyle usvědčil, se stal atypický nůž bez špičky, určený právě na toto „porcování“. (Dokončení příště.)