PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA NAZÝVANÁ DNES GIBRALTARSKÝ PRŮLIV byla ve starověku známa pod názvem Héraklovy sloupy (tento řecký hrdina prý podle legendy spojil Středozemní moře a Atlantský oceán). Kartáginci a Féničané pro ni používali název Melkartovy sloupy, jimiž byly označeny dvě skály – severní zvaná Calpe (tyčící se na dnešním území britského zámořského území Gibraltar) a jižní zvaná Monte Hacho či Džebel Músá (u dnešního pobřežního marockého města Ceuta). Pravda – šířily se historky o tom, že za sloupy není nic, že se tam vlní tak zvané mlžné či sražené moře, objevuje se černá ruka potápějící lodě, každý tam uhoří v moři plamenů či bude sežrán mořskými obludami, ale Kartágince nevystrašily. Dobře totiž věděli, že tento průliv je branou do nového světa, který považovali za svoje vlastnictví, a tak se záměrným šířením oněch historek snažili zabránit každému, aby jím – samozřejmě kromě nich – projel. Později se šířilo tvrzení řeckého geografa, matematika a astrologa Ptolemaia, podle nějž je za dnešním Gibraltarským průlivem nekonečný oceán, po němž mohou cestovatelé beznadějně bloudit navěky.