SLAVNÝ MEDVÍDEK PÚ BYL BRTNÍK, což znamenalo, že patřil k těm huňáčům, kteří vybírali med z brtí neboli obydlí volně žijících včel v dutinách stromů či skalních štěrbinách. Skalní kresba považovaná za nejstarší důkaz brtnictví pochází z doby kolem 12 000 let př. n. l., a zachycuje člověka na pleteném žebříku, obletovaného včelami, který jednou rukou vybírá z brtě med a ve druhé drží kožený vak. O něco mladší, pouze 9 000 let stará je kulička pryskyřice smíchané s medem, nalezená v západním Švédsku, na níž si – soudě podle otisku zubů – pochutnávalo malé dítě. Brtníci lezoucí na strom vybrat brť nechávali viset k zemi provaz (v ruštině se mu říkalo chobot), s jehož pomocí si vytáhli potřebné pomůcky, které jim na zemi připravil pomocník. Zpočátku lidé (obyvatelé jeskyní) vyhledávali pouze opuštěné brtě, ale v další fázi vybírali med z brtí, které včely ještě obývaly. Někteří australští domorodci prý brtě vyhledávali tak, že pochytali včely sbírající šťávu, nalepili na ně lehká bílá peříčka, pustili je a sledovali, kam letí. (Dokončení příště)