ZIMNÍ SPÁNEK ZVÍŘAT je spánkem nikoliv skutečným, nýbrž „šetřícím“, a zvířata jsou během něj ve stavu jakési strnulosti, kdy jejich tělesná teplota klesá většinou až téměř k nule, látková výměna se minimalizuje a srdeční tep se zpomaluje o 98%. Zimní spánek jim umožňuje přežít krušné období roku, během něhož by se nedokázala uživit. Zvířata se během něj občas probouzejí (např. sysel každých 15 dní, netopýr jednou za měsíc) a hubnou. Sysel usínající s váhou 400 g by na jaře vyhnal ručičku váhy pouze na 150 gramů. Důvodem je zřejmě fakt, že při probouzení musí organismus zvířete vydat velké množství energie ke zvýšení své tělesné teploty na obvyklou hodnotu.