(Dokončení.) EGYPŤANÉ POVAŽOVALI KROKODÝLY za posvátná zvířata a dokázali je zkrotit tak, že se jich mohli dotýkat, zdobili jim uši zlatými náušnicemi a tlapy zlatými náramky, aniž je napadlo, že tím kladou základy pozdějších legend o dračích zlatých pokladech. Ethiopané vyprávěli o dracích, kteří při své cestě do Arábie za lepší potravou překračovali Rudé moře tak, že ve čtveřicích či pěticích se navzájem objali, přičemž jim z vody vyčnívaly jen hlavy (což prý krokodýli skutečně dělají). Protože na pobřeží Nilu se tato zvířata ukrývala v rákosí a ohrožovala lidi, nechávali je faraoni vybíjet a nařídili chovat krysy, které měly požírat krokodýlí vejce. S krokodýly se setkávali i křižáci, kteří po návratu domů vyprávěli o tom, že dokážou nejen plakat jako malé děti, ale v očích mají slzy, jimiž chtějí vyvolat soucit a tím přivolat kořist. Jenže slzy krokodýlů nemají s rafinovaností nic společného: může za ně na očích umístěná blána zvaná mžurka, po níž při zavření oka stéká nahromaděná voda.