(Dokončení) MÍSTO BAROMETRŮ POUŽÍVALI I PIJAVKY KOŇSKÉ vložené do lahve s čerstvou vodou a trochou písku a otrub (tj. vnější slupky a klíček obilného zrna): ležely-li klidně svinuté na písku, bylo možno očekávat hezké počasí, ale když vyplouvaly na hladinu, blížil se déšť. V zimě se před sněžením či oblevou probouzely ze zimního spánku a vylézaly do hrdla lahve. Počasí lidé odhadovali i podle toho, jakým směrem se díky větru šířil zvuk zvonů. Pokud přicházel od západu, dal se čekat déšť, zatímco vál-li od východu, mohli počítat se suchým stabilním počasím. Ovládali i dlouhodobé předpovědi. Pokud se na jaře zazelenala olše dříve než bříza, věřili, že léto bude deštivé a studené, ale bylo-li tomu naopak, chystali se na teplé léto. Krutá zima měla přijít poté, co se obsypaly kvítky celé větévky vřesu, když byl červenec parnější než srpen, připravili-li si krtci vysoké krtince nebo zajíci byli na podzim vypasení a měli hustou srst.