(Dokončení.) OVŠEM ZA NEPŘÍTOMNOST ZDRAVOTNÍKA si účastníci souboje mohli sami, neboť chtěli celou záležitost utajit, a doma byl uložen proto, že nemocnice bývaly tehdy považovány za místo, kde otevřené rány zhnisaly mnohem častěji než v domácím prostředí. Co se týče způsobu ošetřování, odpovídalo zcela možnostem tehdejší medicíny. Navíc podle vyjádření současných lékařů bylo Puškinovo zranění (jednalo se o roztříštění pánevní a křížové kosti a poranění tenkého střeva) opravdu velmi vážné a ani dnes by nebylo jisté, že by přežil. Ráno 29. ledna se rozloučil s manželkou a dětmi, požádal o pár ostružin a upadl do bezvědomí. Zemřel ve tři čtvrtě na tři odpoledne 29. ledna 1837. Car uhradil jeho dluh ve výši 120 000 rublů, a dětem stanovil příspěvek, který jim byl vyplácen až do dospělosti. Fakt, že A. S. Puškin zemřel v důsledku souboje, mohl tisk zveřejnit teprve deset let po jeho smrti.