BABYLON BYL NAZÝVÁN NEJVĚTŠÍM MĚSTEM své doby, a proto Babyloňané vydali na hliněných tabulkách průvodce městem, což byla možná první turistická pomůcka svého druhu na světě. Nebyl prý nikdy zcela zastavěn a navíc zástavba se postupně redukovala a nahrazovala ji políčka, jejichž výnos by mohl během případného obléhání chránit obránce a obyvatele před hladem. Domy (v nichž běžně žili i takoví „nájemníci“ jako mravenci, švábi, pavouci, škorpioni a hadi) bývaly tří a čtyřpatrové, do ulice obrácené stěnami bez okenních otvorů a pouze s dveřmi, které lidé natírali červenou barvou na obranu před zlými duchy. Dovnitř se obvykle sestupovalo po několika schůdcích, jelikož na obvykle nedlážděných úzkých křivolakých postranních uličkách končil veškerý odpad, a protože vše postupně zanášel písek, terén se postupně zvyšoval. Tyto uličky postrádaly stružky či odpady do kanálů, takže v nich vládl – kromě hluku – i silný zápach.
(Pokračování příště)