ASPIRIN ZNALI JIŽ SUMEROVÉ, kteří se asi před 7 000 let usadili v Mezopotamii mezi dnešními řekami Eufrat a Tygris. Tento prášek připravovali z kůry vrby bílé a jeho účinnou součástí byla – stejně jako u aspirinu moderního – kyselina salicylová. Lze předpokládat, že v sumerských zátopových oblastech trpěli lidé horečkami a revmatickými chorobami, takže protizánětlivé účinky tohoto medikamentu, známého i v řadě dalších zemí světa, využívali velmi často.