TEXT NAZVANÝ „DVA TISÍCE SLOV“ vznikl v roce 1968, kdy měl náš národ již delší dobu v rámci tzv. Pražského jara šanci, že mu přestane vládnout ve všech oblastech života komunistická strana, která už dávno ztratila důvěru lidí, a že bude možné ledacos – byť v rámci stávajícího zřízení – reformovat. Naděje, které si lidé dělali, byly velké, až se hlídači stagnace situace začali obávat jednak o své posty, a jednak o to, co tomu řekne náš sovětský „vzor“. Jak šel čas, nátlak z východu přituhoval, a tak pracovníci Akademie věd iniciovali vydání zmíněného manifestu na ochranu reforem s celým názvem „Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“. Dne 27. června téhož roku otiskly Lidové noviny, Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny výzvu Ludvíka Vaculíka (1926—1961) – komunisty snažícího se prosadit reformy, ale strana to odmítla, protože se obávala, že text – byť měl do kontrarevolučního prohlášení daleko – vystupňuje tlak ze strany SSSR. Jejich obavy byly oprávněné, a kdo „Dva tisíce slov“ podepsal, ten musel očekávat represe.