KDYŽ JAN ROHÁČ Z DUBÉ PŘEDSTOUPIL dne 8. září v okovech v Králově Dvoře (tehdejším pražském sídle českých králů u Prašné brány) před Zikmunda, žádal, „aby mu oči vypálili, aby se nemusel dívati na nenáviděného panovníka. Potom byl s druhy veden na Staroměstskou radnici a tam útrpně tázán (vyslýchán při mučení) … Nazejtří (9. září) veden s jatými k šibenici … o třech patrech. Roháč pověšen nejvýše na zlatém řetěze se zlatým pásem okolo těla, či v panské úpravě.“ Ostatní byli pověšeni níže na obyčejných provazech. Často se dočteme, že tato šibenice stála na Staroměstském náměstí, ale podle historiků to není pravda; poslední chvíle života prožili obránci Sionu na Šibeničním vrchu nacházejícím se na území dnešního Žižkova, jedné z východopražských čtvrtí. Janu Roháčovi bylo v době smrti něco přes padesát let.