POKUD CHCETE VĚDĚT, CO PSALA PŘEMYSLU II. OTAKARU jeho druhá manželka Kunhuta, máte možnost nahlédnout do konceptu jejího listu, v němž stojí: „Výsosti Vaší k radosti a opětovanému potěšení neustáváme psáti a oznamujeme, že nejen z milosti Boží za Vaší nepřítomnosti dobrý je stav Vašeho království, nýbrž i, což jest více, zdrávy jsme s milovanými dcerami a nejdražší matkou svojí a přejem Vašim láskám totéž s veškerou důvěrou, z celé duše, aby ve všem měla zdar podle přání. A poněvadž po Bohu, jenž jediný dává a bere žití, touhám duše naší ve Vás se zalíbilo, přejeme si nade vše, žádáme a voláme: Kéž přijde Otakar, kde nyní je milá pozornost utěšitelova? Milost Boží, jež vše skýtá, pokorně neustálým voláním vzýváme a s mnohými vzdechy žádáme, aby z plnosti hojnosti daru svého dala, aby vše vplynulo příznivě přáním Vašim i aby v míru a zdraví co nejdříve navrátila Vás, po němž toužíme, jímž po největších úzkostech přejeme si pookřáti. Otakare, zasloužíme-li si viděti toho, po němž toužíme, přijdiž, nejdražší, aby duch náš tonoucí pod tíhou zármutku rozkvetl pohledem na toho, po němž toužil, zázračně oživen oživující radostí.“ Ovšem historici k tomu dodávají, že není jisté, zda toto psaní bylo skutečně odesláno, jelikož mohlo jít o cvičné texty, a nelze vyloučit ani to, že vznikly až po Přemyslově smrti, aby vylepšily reputaci Kunhuty Uherské, pošramocenou jejím vztahem se Závišem z Falkenštejna.