NENÍ ŽÁDNOU VÝJIMKOU, ŽE JAN HUS BÝVAL ZOBRAZOVÁN jako vysoký štíhlý muž s vousy. Ve skutečnosti však byl prý bezvousý, brzy ho „zdobila“ čelní pleš a měl nevelkou a zavalitou postavu; v dopisech přátelům si stěžoval, že musí jezdit na oslu nebo se nechává do strmých svahů vynášet na nosítkách, „neb jsem tlust“. Nejvíce prý odpovídají pravdě obrázky otištěné v různých exemplářích německé kroniky Oldřicha z Richenthalu, které byly nakresleny podle předlohy, vyhotovené pravděpodobně očitým svědkem Husova soudu a upálení. Všechna ostatní vyobrazení „jsou už volnější obměny postavy stavší se typem, nikoliv skutečné podobizny“. Od 15. století byl sice znázorňován jako vousatý a štíhlý až hubený muž, protože údajně musel držet dietu kvůli žlučovým kaménkům, ale historické prameny to nepotvrdily. Česká vyobrazení Husa pocházejí až z konce 15. století, „protože čisté počáteční husitství jistě obrazům nepřálo“. Hus na nich býval holobradý, buď v červeném doktorském taláru s biretem (liturgickou pokrývkou hlavy používanou v římskokatolické církvi), či „v rouchu mešním nebo v bílé mučednické říze“. Němci ho naopak znázorňovali s vousy možná prý proto, aby ho odlišili od „svého“ oholeného Luthera.