KUKAČKA SE PŘI „DONÁŠKOVÉ“ SLUŽBĚ svých vajec do cizích hnízd jen málokdy mýlí. Snad vždy si volí ptačí druhy, schopné rozlišovat pouze barvu vejce a nikoliv jejich velikost. A tak zatímco malá kukačka po vylíhnutí vyhazuje z hnízda vše, co se ho dotýká, tj. jedno pravé mládě za druhým, rodiče vedeni pudem ji krmí o sto šest, zatímco svých nebohých mláďat si nevšímají, i když – pokud přežijí pád z hnízda – pod stromem naříkají. Je prý možné, že toto chování je jednou z forem, jimiž moudrá, resp. přísně racionální příroda reguluje početní stav svých „dětí“.