EGYPTSKÉ ŽENY SE PŘED PORODEM UCHYLOVALY do „besídky“, lehké stavby z kůlů a rostlinného materiálu v koutě zahrady či dvora, ev. na střeše domu. Tam zůstaly 14 dní, rodily vkleče (takto byla zachycena při porodu i Kleopatra), méně často při sezení „na bobku“ na dvou cihlách. U porodů asistovaly porodní asistentky, ale ne všechny měly náležité vzdělání a zkušenosti; jen výjimečně se k nim dostavovali lékaři, kteří jim při silných porodních bolestech podávali pivo. Při porodech často umíraly jak matky (přičemž ženy se dožívaly v průměru 29 let, a muži 33 let), tak děti, které byly nejvíce ohrožovány v prvních dnech života. Zemřelá novorozeňátka bývala zakopávána v hliněných zásobnících buď u domu matky, či pod jeho podlahu, ale výjimkou nebylo ani to, že byla položena za okraj pouště, kde se o ně postarala divoká zvířata, nebo byla vhozena do kanálu či do Nilu, kde zasáhli krokodýli. Děti bohatých byly často mumifikovány. V rodině zůstávalo naživu 4 až 6 děti, a jména, která pro ně vybírala matka, byla z našeho hlediska neobvyklá: „Buď vítán“, „Krásná přišla“ či „Re je dobrý“.