OCTOMILKU URČITĚ ZNÁTE, protože se s oblibou rojí kolem mís s ovocem nebo usedá na sklenky od vína, a vy ji nepovažujete za vítaného hosta. To však nic nemění na tom, že je to tvoreček nesmírně zajímavý a možno říci i nadaný. Dokázat si to můžeme na „promyšlenosti“ jeho namlouvacích rituálů. Sameček měřící 2 mm obchází samičku s napřaženým křídlem, které má plochu jeden a čtvrt čtverečního milimetru, při každém pohybu se vychýlí o 1 mm a on jím mávne 30 krát za sekundu. Křídlo vydává zvuky, které partnerku informují o cíli požadovaného setkání, a „ptá se“, zda bude vyslyšen. Ony zvuky jsou tvořeny sérií kratičkých pulsů, z nichž každý trvá 6 milisekund a opakuje se např. po 34 milisekundách, tedy 30 krát za sekundu, přičemž délka mezipulsního intervalu je u jednotlivých druhů octomilek různá. Sameček se při námluvách staví před svoji vyvolenou, protože díky tomu ona slyší jeho „vzkaz“ o síle 95 dB, zatímco kdyby na ni „mluvil“ zezadu, přijímala by zvuk v hodnotě o 15 dB menší. Vibrující křídlo natočí zamilovaný octomilkový nápadník v úhlu 450, takže více než 90 % zvukové energie míří přímo či odrazem od podkladu k tykadlům nevěsty, jimiž ona slyší. Zvuky, které toto dvoumilimetrové stvoření napřaženým křídlem vydává, jsou lidskému uchu zcela neslyšitelné.
(Dokončení 11. 5.)