JAKO PRVNÍ ZŘEJMĚ PŘIPRAVOVALI WHISKU IRŠTÍ MNIŠI (což samozřejmě Skotové neradi slyší), kteří její výrobu přinesli v 5. století do Skotska, a dlouho byla destilována především v klášterech snad jako lék. První skotský písemný záznam o ní pochází z konce 15. století. Vyráběla a vyrábí se z ječmenného sladu a vody (která ve Skotsku pramení v žulových horninách a pak protéká rašelinnou půdou), dostala latinský název „aqua vitae“ neboli „voda života“, ale Skotové a Irové ji nazývali keltsky „uisgebeatha“ či „usquebaugh“, což se proměnilo v anglické zkratce a výslovnosti na whisky. Protože byla považována za lék, mohli ji vyrábět příslušníci cechu lazebníků a ranhojičů, kteří ji ovšem aplikovali již krátce po destilaci; o pozitivním vlivu zrání se lidé přesvědčili teprve v 18. století.
(Dokončení 29. 1.)