VÝRAZEM „JESLIČKY“ BÝVALA OZNAČOVÁNA I VELMI OBLÍBENÁ loutková divadelní představení, jejichž sláva spadala především do 70. až 80. let 19. století, na něž rádi chodívali i dospělí; diváci je sledovali se zatajeným dechem usazení na dlouhých lavicích umístěných v řemeslnických dílnách či v obytných místnostech hokynářů. Loutky se na jevišti tvořeném prkny položenými přes židle nebo bedny pohybovaly tak, že je „vodiči“ vodili pomocí dřívek upevněných na jejich nožkách. Ze začátku sice vládla ryze vánoční témata, takže se hrálo například o Ježíškově narození, o třech králích či o Herodesovi, ale postupně diváky více zajímaly mezihry, které s Vánocemi neměly nic společného. Odehrávaly se tu mj. scénky, v nichž vystupovaly takové figurky jako lampář, dráteník, kominík apod., a nechyběly ani „kusy“, v nichž například paní mistrová s vřeštícím dítkem v náručí jde hledat svého muže do hospody. Hostinský se ho snaží chránit (prý pije jen vodu a karty nehraje, jen se dívá!), ale není to nic platné a mistr dostane – za jásotu diváků – od rozzlobené manželky nakládačku.