Štědrovečerní oběd se skládal z luštěninové polévky a kuby či pistorek. (Kuba se připravoval z osolených krup, hub, sádla a cibule, a dochucoval se kmínem, česnekem, majoránkou a pepřem, zatímco pistorky byly vdolky pečené na plotně, které se rozlomily, zalily mlékem a medem, a sypaly nastrouhaným perníkem.) Postupně se však místo oběda prosazoval půst.
Co se štědrovečerního menu týče, začínalo samozřejmě polévkou, která bývala většinou zasmažená, hrachová nebo rybí, a druhý chod tvořily ryby; šlo hlavně o kapry vylovené buď z Vltavy, nebo z třeboňských rybníků. Kapr se nejčastěji servíroval načerno, připravoval se dva dny před Štědrým dnem a neodmyslitelně k němu patřila speciální omáčka. Na její přípravu bylo nutno nakoupit perník, mandle, rozinky, ořechy, povidla a sladké pivo (takže pivovary musely před Vánoci zvýšit výrobu). Teprve koncem 19. století se začal jako novinka šířit kapr smažený, obložený bramborovým salátem (ten ovšem často tvořily jen brambory, okurky a herynek), nebo podávaný s křenem či zavařeným ovocem. Kromě klasického kapra se v zámožnějších rodinách objevoval například v 60. letech 19. století i kaviár, šneci, úhoři a štiky.
Po polévce a hlavním jídle přicházely na štědrovečerní stůl různé sladkosti. Šlo například o vdolky s povidly, sladký jahelník, lívance, spařované buchtičky a různě upravené ovoce. To bylo zpracováno buď na sladkou kořeněnou omáčku zahuštěnou perníkem, nebo na tzv. muziku, což bylo rozvařené ovoce. Z cukroví se většinou v domácnostech pekly zmíněné zázvorky a perníčky, a samozřejmě i vánočky. Štědrovečerní pohoštění* zakončovala jablka, ořechy, svatojánský chléb či fíky a z nápojů se popíjelo pivo, víno, punč a čaj s rumem.