ZLATÁ STEZKA SLOUŽILA OD 11. STOLETÍ PŘEDEVŠÍM K DOPRAVĚ soli z Rakouska a Bavorska dovážené z nalezišť do Pasova a odtud dále do Čech, ale vozily se po ní i drahé látky, koření, víno, jižní plody, obilí, chmel, med, sádlo, vejce, pivo a kůže. Zpočátku bývala opravdu stezkou, širokou jen tak, aby po ní prošlo zvíře s nákladem, ale později byla rozšířena. Názvů měla několik: Pasovská (jelikož vedla z Pasova), Prachatická (protože původně končila ve Starých Prachaticích), Česká (vedla v Čechách) či Solní (vozila se po ní hlavně sůl). Ve 14. století vycházely z Pasova tři trasy, které dostaly počátkem 16. století přívlastek „zlatá“, což odráželo fakt, že umožňovaly nadstandardní zisky. Tzv. Dolní zlatá stezka vedla přes Volary do Prachatic, Střední přes Strážné do Vimperku a Horní procházela Kvildou a mířila do Kašperských hor. Sláva Zlaté stezky, kterou chránila řada českých hradů a hrádků jako např. Stožec, Kunžvart, Hus, Vimperk, Osule u Vitějovic a Kašperk, skončila v 17. století.