OCASY LIŠEK A LIŠÁKŮ PRÝ VONÍ V DOBĚ PÁŘENÍ PO fialkách. Tuto neobvyklou vůni vydává podkožní žláza nacházející se u kořene liščího ocasu, kde je malá lysinka. Když se zvíře stočí do klubíčka, zaboří čenich do svého kožíšku právě v tomto místě, protože ta vůně je pro ně zřejmě příjemná. Vědci se zatím nedokázali shodnout na tom, proč jsou lišky touto žlázou vybaveny. Tento pach lze – na rozdíl od zápachu v liščích stopách – snadno vnímat i lidským čichem. Žláza přestane fungovat a vůně zmizí, jakmile je uhynulé zvíře přeneseno do místnosti. A ještě něco: ve spánku se lišky prý navzájem obejmou ocasy, aby se ujistily, že nejsou samy.