PŘED KORUNOVACÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD VYČETLI ASTROLOGOVÉ z hvězd, že svatováclavská koruna se má jeho hlavy poprvé dotknout 7. května 1458 v 11 hodin 30 minut, ale protože předchozí obřady stanovené Karlem IV. skončily již v 10 hodin, drželi páni zbylé půldruhé hodiny korunu před králem; nasadili mu ji opravdu teprve ve stanovenou dobu. Tehdy prý vypadl z koruny jeden z nejlepších drahokamů. // Ludvík Jagellonský byl zvolen českým králem ve svých šesti měsících a 26 dnech, na korunovaci přijel do Prahy s otcem a sestřičkou Annou 17. února roku 1509, ale protože onemocněl neštovicemi, musela být slavnostní událost odsunuta do doby jeho uzdravení. Oním slavným dnem se stal 11. březen roku 1509. Když však chlapeček, jehož držel v náručí strýc, dostal na plavovlasou hlavičku nedávno opravenou a z Karlštejna dovezenou svatováclavskou korunu, začal usedavě plakat - což bylo považováno za zlé znamení. Plakala prý ale i jeho tehdy pětiletá sestra Anna, protože také chtěla tu blyštivou věc, jakou měl bráška. Aby ji otec ukonejšil, dal po obřadu přinést královskou korunu znovu a nechal jí ji posadit na hlavu. Když pak Ludvík tragicky zahynul, Anna si údajně tento svůj dětský rozmar vyčítala a zároveň ho považovala za podivnou předpověď toho, že se stane českou královnou.