ZA VŠELÉK BÝVALO V MINULOSTI POVAŽOVÁNO POUŠTĚNÍ ŽILOU (flebotomie) neboli odebírání krve, doporučované podstupovat i preventivně dvakrát ročně – v dubnu a září. Tento zákrok se prováděl již před naším letopočtem například v Egyptě, a praktikoval se až do novověku. Dlouho panovalo přesvědčení, že když žilou odteče část krve, zbaví se tělo i škodlivin, které nemoc způsobily, a člověk se uzdraví. Obvykle se prý odebíralo 500 až 750 ml krve. Dospělý, asi 80 kg vážící člověk má v těle zhruba 5 litrů krve, a ztratí-li během krátké doby přibližně 2 litry, hrozí mu smrt. Například první americký prezident George Washington (úřad zastával v letech 1789—1797) trpící běžnou infekcí hltanu zemřel poté, co mu lékaři odebrali během 24 hodin 4 litry krve. Podle odborníků dochází při pouštění žilou ke snížení objemu krve v krevním řečišti, tím klesne tlak krve v tepnách a následkem toho se na jistý čas sníží zátěž srdce. Organismus po chvíli nahradí odebranou krev uvolněním jejích zásob ze tří rezervoárů či regulátorů reagujících na úbytek krve. (Dokončení 17. dubna.)