ŘÍP, JEHOŽ INDOEVROPSKÝ NÁZEV SE PŘEKLÁDÁ JAKO „HORA“,
je čedičový vulkán přirovnávaný ke zvonu spadlému z nebe. Před mnoha tisíci let na něm žili lidé, o nichž toho není historikům mnoho známo, a po příchodu Slovanů ležel do 8. století n. l. v tzv. geografickém středu Slovany obydleného území, které tvořilo kruh s poloměrem asi 75 km, což je přibližná vzdálenost z Prahy do Rumburka, do Liberce, do Poděbrad, do Dobříše či do Chomutova. (Dnes je geografický střed České republiky na Vysočině, nedaleko obce Číhošť.) Říp zůstal dlouho nezalesněný, teprve roku 1875 zde lidé vysázeli zejména duby a habry, a v menší míře javory, jasany, borovice a lípy. Obsahuje magnetit, kvůli němuž kompas vykazuje velké odchylky a navíc – jak potvrzují i lidé žijící v jeho okolí – „přitahuje“ bouřky (zatímco Milešovská hora zkráceně zvaná Milešovka prý naopak bouřky odhání). V roce 1868 byl z Řípu odvezen jeden ze základních kamenů Národního divadla.