VÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU I.
„Otcem“ novoročenek byl nejvyšší purkrabí Karel hrabě Chotek (1783—1868). Aby se vyhnul návalu hostů, hodlajících mu v poslední den roku popřát vše nejlepší do nového roku (podle jiných pramenů se mu nechtělo obcházet přátele a známé), začal roku 1827 v předstihu rozesílat blahopřejné lístky. Říkalo se jim omluvenky a zdobil je stylový obrázek. Slova „pour féliciter“ na ně připsal grafik a malíř Viktor Stretti (1878—1957). (Doslovně přeloženo to zní: „pro“, „k“, a „blahopřát“, „gratulovat“, ovšem v souvislosti s novým rokem se tím rozumí „přát štěstí“.) Obvykle se na pohlednice píší pouze počáteční písmena obou slov, tedy PF; pokud byste to chtěli vypsat, pak je podle odborníků vhodné napsat velké „P“.
Tištěná přání se poprvé objevila v 60. letech 18. století, na přední straně měla v rámečku text, zatímco na rubovou stranu se psala adresa příjemce. Roku 1815 byly vydány novoročenky pohyblivé (když se zatáhlo za nit či proužek papíru, panáček třeba zamával), či zhotovené ze slámy, lesklých nití nebo perleti. Stále častěji se na nich objevovali nositelé štěstí – čtyřlístek, podkova, prasátko či kominík.