PŘEDSTAVUJE SE KONEC ROKU III.
Města začala Silvestra slavit o něco později. Nejprve muži chodívali do hospody, zatímco ženy na ně čekaly doma, a od poloviny 19. století se lidé bavili v divadlech, kabaretech, šantánech, ev. v podnicích sice horších kvalit, ale levnějších.
Jídelníček posledního dne roku býval dlouho podobný jako na Štědrý den, ale počátkem 19. století se k nám začal šířit německý zvyk, jímž byl o půlnoci servírovaný ovar s kroupami a s křenem smíchaným s jablky. Od počátku 20. století se jídalo pečené selátko, které mělo zajistit pro blížící se nový rok štěstí, a o půlnoci přicházela na stůl čočka; ta měla zajistit peníze. Naopak jíst se nesměli opeřenci, protože pak by štěstí dozajista ulétlo, ani rychlonohá zvířata, neboť by štěstí uteklo.
Půlnoční přípitek šampaňským, který naši předkové odkoukali počátkem minulého století od Francouzů, se stával čím dál tím oblíbenějším. Oblíbené, ale bohužel i nebezpečné ohňostroje se u nás zapojily do oslav zejména od konce 2. světové války.