PŘEDSTAVUJE SE KONEC ROKU I.
Silvestr je poměrně novým svátkem. Staří Slované totiž v době, kdy ještě bývali takzvanými pohany, považovali za začátek roku kvůli slunovratu 25. prosinec. Na tom nic nezměnilo ani šířící se křesťanství. Lednový „rival“ se sice objevil v „Kronice české“ kronikáře Kosmy, a v diplomatických materiálech ze 13. století, ale v praktickém životě byl za začátek roku nadále považován zmíněný pětadvacátý prosincový den. Teprve počátkem 15. století začal první leden získávat stále větší oblibu a v 16. století zvítězil. Oficiálně byl začátek roku stanoven na první lednový den v římskoněmecké říši - a tedy i u nás – počátkem 17. století, což znamenalo oddělení občanského a církevního roku. Navzdory tomu ještě počátkem 19. století býval u nás konec kalendářního roku téměř obyčejným dnem. Vědělo se o něm nanejvýše pouze to, že je zasvěcen památce papeže Silvestra I. který vydal nařízení, aby oltáře byly zhotovovány z kamene a nikoliv ze dřeva, vyhlásil neděli za den pracovního volna a zakázal používat ukřižování jako trest smrti; zemřel 31. prosince roku 335.