KLOBOUK DOLŮ
V historii loďařství zaujímá čestné místo koráb Čeng Chea (1372—1433), téměř dvoumetrového čínského eunucha. Ten se dne 11. července roku 1405 vydal na palubě devítistěžňového korábu na moře z břehu nedaleko dn. Hongkongu, a plul podél jižní Asie, Arabského poloostrova a části západní Afriky. Koráb měl palubu větší než fotbalové hřiště, byl dlouhý 117 metrů a široký 48 metrů (či 137 krát 56 metrů; převod čínských jednotek je nesnadný), a uvezl 1 000 členů posádky (což při průměrné váze 70 kg znamenalo zátěž 70 tun). Údajně nebyla předtím ani potom postavena větší dřevěná loď. Provázelo ji celkem 300 korábů s 27 000 lidmi na palubách, které měly vodotěsné komory, jež Evropa začala používat teprve v 19. století! V tomto „lodním průvodu“ byly lodi vezoucí zásobu čerstvé vody na měsíc, na dalších se pěstovala zelenina (takže pasažérům ani posádkám nehrozily kurděje!) a chovala se tu prasata a drůbež. Čeng Che dovezl roku 1415 z Afriky žirafu, kterou Číňané považovali za bájného jednorožce přinášejícího štěstí. Flotila vyplula celkem sedmkrát a absolvovala celkem možná až 300 000 km. I když jde o středověk, nelze zjistit, zda něco takového už neovládali Číňané před naším letopočtem; když totiž Čínu dobyli v 17. století Mandžuové (kteří zavedli v Číně nošení copů coby důkazu podřazenosti Číňanů), snažili se zničit všechny doklady o čínské kultuře.