NENÍ ŠVEJK JAKO ŠVEJK
U počátků Švejkových „Osudů“ bylo několik vojáků, kteří roku 1911 vyprávěli Haškovi o truhláři Josefu Švejkovi (1891—1965), vinohradském rodákovi, který roku 1908 narukoval a zúčastnil se s nimi tažení Rakouska do Bosny a Hercegoviny, ale byl kvůli „idiotizmu“ superarbitrován. Když se vrátil domů, bydlel v ulici Na Bojišti 12 vedle hostince U Kalicha, kam chodíval na pivo. Zmíněný truhlář prý původně Haškovi vyhrožoval žalobou zato, že z něj udělal hlavního hrdinu svého románu, ale po vzniku republiky se sám s literárním Švejkem ztotožňoval coby odpůrce Rakouska-Uherska. V roce 1918 se oženil s jistou Jarmilou Müllerovou, s níž bydlel do konce života v Sokolské ulici. Literární paní Müllerová však nemá s Jarmilou Švejkovou-Müllerovou nic společného. Švejkovu posluhovačku psal Hašek prý podle Marie Müllerové, která provozovala nevěstinec v domě vedle hostince U Kalicha.