GENIÁLNÍ STAVITEL JMÉNEM BOBR
Tato zvířata, jejichž pečené tlapy a ocasy patřívaly ve středověku mezi oblíbené pochoutky, si budují na vyhlédnutém místě nepříliš hluboké říčky či potoka až 30 metrů vysokou hráz z kamenů, hlíny, drnů, bláta a stromů. Nejlépe jim vyhovují měkké dřeviny jako vrba, olše, osika, bříza nebo topol. V národním parku Wood Buffalo prý generace kanadských bobrů vybudovaly 850 metrů dlouhou hráz, která je prý viditelná z vesmíru. Hráz má bobrům sloužit nikoliv k vytvoření loviště ryb, nýbrž k tomu, aby voda zaplavila vstupy do jejich „domečku“. V něm mají „ložnici“ umístěnou tak, že se nachází nad úrovní hladiny. Pokud se stane, že voda v důsledku dešťů či tání sněhu stoupne, upouštějí ji tím způsobem, že prorazí v hrázi otvor.