PRÝ EXISTUJE LÉK ZVANÝ „PRÁŠEK HRABĚNKY“. O JAKÝ MEDIKAMENT SE JEDNÁ?
„Prášek hraběnky“ byl lék proti malárii, jíž onemocněli koncem 15. století námořníci Kryštofa Kolumba, který zakotvil v oblasti touto nemocí nejvíce zamořené. Umírali paradoxně pod chinovníky, jejichž kůra jim mohla zachránit život. Ještě koncem 19. století umíral na tuto nemoc např. při stavbě Panamského průplavu každý čtvrtý dělník. Radu používat onu kůru, jíž se běžně léčili jako první Indiáni, prý získala pro Evropu roku 1638 manželka vicekrále Peru, hraběnka Francisca Henriquez z Cinchony, která se díky ní z této nemoci uzdravila. Protože ji propagovala, dostal lék výše uvedený název. Na britských ostrovech ho začal aplikovat lékárnický pomocník z anglického Essexu Robert Talbot. Zpočátku s ním léčil výhradně na dvoře anglického krále Karla II. (vládl v letech 1660—1685) a o něco později i v Paříži, kde z malárie uzdravil např. ministra financí Colberta. Ludvík XIV. mu za prozrazení tajemství tohoto medikamentu zaplatil 40 000 luisdorů, poskytl mu na dvacet let prodejní monopol ve Francii a přidal šlechtický titul. Podle jiné verze se léku říkalo prášek jezuitů, takže mnoho protestantů ho odmítalo užívat a zbytečně umírali. // V 70. letech minulého století se prý začala Čína zčásti vracet k přípravku objevenému již před naším letopočtem – vymačkané šťávě z pelyňku černobýlu; nejúčinnější je prý šťáva z rostlin rostoucích ve vyšších polohách v lokalitách, kde dostatečně prší.