Pokračuji v zavěšování odpovědí na vaše otázky, které chodí na moji webovou adresu (viz Kontakty). Některé „oříšky“ vyžadují více času, takže jejich odesilatele prosím o strpení.
JAKÁ JE HISTORIE ZÁTEK LAHVÍ?
Zpočátku se coby uzávěr používal jíl, vosk, korek či chomáče listí obalené hlínou. Novodobé byly tzv. třmenové uzávěry, což byly porcelánové zátky s těsnící hmotou po obvodu, přitlačované l hrdlu lahve drátěnou konstrukcí. Kvůli bublinkovým nápojům přišel ke slovu levnější korunní (korunkový) uzávěr Williama Paintera z Baltimoru v americkém státě Maryland, který si ho nechal patentovat roku 1892. Korunkové uzávěry dostaly do vínku 21 vroubků, protože při sudém počtu se snáze deformovaly a znehodnocovaly. S polotuhými uzávěry vysekávanými z 0,08 mm silného hliníkového pásu a určenými na jedno použití se pojí úsměvná historka, jejímiž hlavními hrdinkami byly sýkorky modřinky či koňadry. Ty využily toho, že počátkem 19. století začalo být v Anglii rozváženo ráno ke dveřím domů mléko v lahvích. Asi o dvacet let později přišlo několik obzvláště nápaditých sýkorek žijících v Southamptonu na to, že když proklovou hliníkový uzávěr, čeká je odměna v podobě smetany. Brzy se takto mlsat naučily jejich kolegyně v celém městě a zřejmě i v dalších místech země a dokonce i v Holandsku, navzdory tomu, že sýkorky nepatří mezi stěhovavé ptáky. Přítrž těmto „krádežím“ udělala 2. světová válka, během níž byl rozvoz mléka až do roku 1948 pozastaven. Protože sýkorky se dožívají dvou až tří let, žila v Anglii nová generace sýkorek, které o smetaně pod víčky neměly tušení; ovšem v Holandsku začali využívat umění svých předků tito opeřenci znovu během dvou či tří let.