(Pokračování z 27. 8.) U chorob cév a srdce (ale nejen u nich) může sehrát důležitou roli také to, co hlásala stará asijská medicína, čemu věřili naši předkové a co potvrdila i jistá nedávno zveřejněná mezinárodní studie. Podle ní lidé, kteří SE CÍTÍ OHROŽENI INFARKTEM (ale i jinými závažnými chorobami), jím často SKUTEČNĚ ONEMOCNÍ. Konkrétně u žen postižených tímto strachem k tomu prý dochází čtyřikrát častěji než u těch, které se tímto ohrožením netrápí. Strach je přitom tak silný, že se stává výrazným rizikovým faktorem i u jedinců, u nichž nejsou ostatní faktory nijak výjimečně hrozivé (např. nemají nadváhu, nekouří ap.). Ovšem kdo se dokáže tohoto strachu zbavit či ho alespoň eliminovat (například pomocí prevence), má velkou šanci riziko onemocnění podstatně snížit. To platí i pro případy, kdy existuje jistá dědičná dispozice k té které chorobě: dědičný faktor totiž není neodvratitelný a podle lékařů je správnější hovořit o vyšší rizikovosti než o osudové předurčenosti. Přitom je jasné, že i tuto rizikovost je možné snížit pozitivním ovlivněním psychiky - samozřejmě za doprovodu rozumného životního stylu. Proto by tito lidé měli brát zásady prevence dvojnásob vážně. Získají tím totiž dostatečný důvod se zklidnit a uvědomit si, že strach mnohdy dokáže natropit více zlého než vysoký krevní tlak či nějaké to kilo navíc. Za zmínku stojí, že stejně jako strach je naším nepřítelem stanovování příliš vysokých cílů, a kupodivu i nadměrná preciznost.