ČÍŇANÉ stavěli JEDNY Z NEJVĚTŠÍCH LODÍ STAROVĚKU. Protože neměli mnoho zámořských nepřátel, konstruovali především plavidla vhodná pro velké řeky. Jeden z největších křižníků starověku postavili ve 3. stol. n. l. na horním toku řeky Jang´c a pluli s ním do království Wu, což mělo tu nespornou výhodu, že vojáci se pochodem k cíli neunavili. Navíc lze předpokládat, že loď se stranami dlouhými 180 metrů vyvolala mezi nepřáteli děs. Číňané stavěli také VĚŽOVÉ LODĚ, které byly určeny pro boj zblízka, a proto měly úderné, lany ovládané rameno zakončené zátěží; plavidlo zasažené touto zátěží posádka přitáhla háky, naskákala do ní a pustila se do boje muže proti muži. Kolem roku 418 n. l. začal vznikat nový typ plavidel - KOLESOVÉ LODĚ. Byly vybavené lopatkovými koly, která poháněli šlapáním lidé ukrytí v trupu lodi, takže zvenku to vypadalo, jakoby se kola pohybovala sama od sebe, což muselo v nepřátelích vyvolat šok. Navíc plavidlo bylo snáze manévrovatelné: k tomu, aby začalo zatáčet, stačilo, když lidé na jedné straně přestali šlapat. Číňané začali jako první na světě používat UVNITŘ LODÍ PŘEPÁŽKY, takže došlo-li k proražení pláště, zaplavila voda pouze malou část vnitřku.