Na závěr každého měsíce nabídnu krátké zajímavosti typu VÍTE, ŽE
: Luční kobylka má „ucho“ na noze, takže je schopno zachytit i nejjemnější chvění, tedy i chvění půdy v důsledku blížícího se zemětřesení. // Koně žili divoce na evropských jihoruských pláních, kde byli domestikováni zřejmě kolem roku 4000 př. n. l. jako pracovní zvířata. Na Blízkém Východě k tomu došlo před rokem 2000 př. n. l., ale byli chováni jako drazí domácí miláčkové; coby jezdecké a tažné zvíře je začali jako první využívat Indoevropané. V Egyptě se kůň rozšířil teprve v Nové říši (1552—1069 př. n. l.) a navíc tahal maximálně lehké válečné dvoukolé vozy. Do dějin Ameriky vklusal až po španělské kolonizaci, tedy na přelomu 15. a 16. století. // Vrabec byl běžným obyvatelem antického Říma. // Egyptským ideálem byla žena vysoká, štíhlá, plochá, s útlým pasem, širokými rameny a mohutnou hřívou černých vlasů, která často nosívala paruku. Víceméně povinné bylo líčení; přesně podle daných předpisů si zvýrazňovali oči, obočí a ústa i muži. // Podle průzkumu jedné americké firmy si většinou lidé z vyslechnutého 10 minut trvajícího proslovu zapamatují v průměru asi polovinu řečeného, během 48 hodin zapomenou dalších 50%, takže nakonec jim v paměti uvízne asi čtvrtina toho, co vyslechli.