DRUHÁ BŘEZNOVÁ UKÁZKA Z MOJÍ PŘIPRAVOVANÉ KNIHY SE TÝKÁ
SLAVNÉHO ČESKÉHO ZÁPASNÍKA.
Na Václavském náměstí v hotelu Adria čp. 784/26 byl zatčen Gustav Frištenský (1879—1957), slavný český zápasník (který doma v dn. Křečhoři u Kolína oral již ve svých šesti letech). Došlo k tomu v únoru roku 1944, kdy přijel do české metropole jako jednatel profesionálních zápasníků na setkání funkcionářů svazu. Gestapo se o něm totiž dozvědělo, že se zapojil do odbojové činnosti, byl členem organizace připravující na Olomoucku po skončení války převzetí moci, a dával tajně peníze rodinám popravených či zatčených. Z hotelu, kde bydlel a jednal, byl odvezen nejprve do Petschkova paláce, pak do vazební věznice na Pankráci, a nakonec byl po internaci ve Vratislavi, v Brně a v Olomouci propuštěn, neboť se na radu spoluvězně, profesí právníka, k ničemu nepřiznal. Olomoucké gestapo ho sice znovu zatklo, ale díky manželce Miroslavě, která kohosi podplatila zlatými šperky, se mohl po necelém roce vrátit domů natrvalo. Frištenský však měl na Prahu díky svým sportovním aktivitám příjemnější vzpomínky. Například v květnu roku 1904 se v sále prvního patra Plodinové burzy na dn. Senovážném náměstí čp. 866/29 utkal se svým největším domácím soupeřem Josefem Šmejkalem (1879—1942), v roce 1913 zápasil nejprve v červnu na letenském hřišti Slavie a v srpnu na Žofíně, a roku 1929 se v sále Lucerny stal mistrem Evropy. Úsměvná je vzpomínka pamětníka na večeři, kterou si dopřál v jídelně Obecního domu večer před zmíněným žofínským zápasem. Začal prý roštěnou, pak si objednal šunku, rostbíf a kapra v rosolu, a skončil dvěma porcemi švestkového koláče a omeletou se zavařeninou; vše zapíjel – jak bylo jeho zvykem – pouze minerálkou. Na zvídavou otázku, zda takto stoluje denně, přiznal, že onoho večera se „předzásobil“, neboť v den zápasu nikdy nejí.