Pražské NÁPRSTKOVO MUZEUM připravilo u příležitosti 185. výroční narození jeho zakladatele ZAJÍMAVOU EXPOZICI. Nabízí nejen řadu informací o tom, co Vojta Náprstek udělal pro Prahu, ale i velké množství méně známých fotografií, jimž podle mého názoru vévodí ta, na níž je zachycena hostina uspořádaná v hrudním koši plejtváka myšoka, jímž se pyšní pražské Národní muzeum. (Kostra byla totiž do roku 1892 umístěna v Náprstkově muzeu, protože nová budova Národního muzea na Václavském náměstí ještě nebyla dokončena. Zmínku o ní najdete na s. 212 mojí knihy „Co v průvodcích o Praze nebývá“ a v další mojí připravované knize o Praze se jí věnuje zajímavost č. 3.) Na výstavce se dozvíte mj. to, že nedoporučoval Pražanům jezdit na letní byt, neboť město tím ekonomicky tratilo (dal namalovat různé typy venkovských záchodů, aby bylo jasné, jak snadno na nich lze chytit infekci), propagoval elektrickou tramvaj, brojil proti tehdy módním honzíkům a byl pro založení zoologické zahrady. V té době byli chováni v sadech u dn. Hlavního nádraží pelikáni, orel a sup, a protože město si stěžovalo na náklady na krmení, V. Náprstek nakupoval ryby, které jeho manželka Pepička nadívala koninou, aby si pelikáni pochutnali. Jeden jeho zahraniční přítel daroval do tohoto sadu kachny a další druhy ptáků, ale Pražané je prý ulovili a snědli. Roku 1887 Vojta Náprstek navrhl zřídit na Smíchově zábavní park zahrnující výstaviště, sportovní stadion, hřiště pro děti a ZOO, ale město jeho návrh neakceptovalo. Na své přání byl jako první Čech zpopelněn v německé Gothe, jeho pohřeb, který se odehrál bez květin a obřadů, se stal velkou manifestací, a urna s jeho popelem je dodnes uložena v Náprstkově muzeu.