V rubrice CO JÍST A NEJÍST si dnes představíme CITRON.
Plody citroníku používáme nejčastěji jako přísadu do čaje, eventuálně jako součást zálivky na saláty. Lidové léčitelství však citron používalo na snižování horeček, proti bolestem hlavy a závratím, na podporu činnosti jater, při kurdějích, vodnatelnosti, močových kamenech či vypadávání vlasů; šťáva vkapaná do ran měla urychlit jejich hojení. Někteří dnešní lékaři se k tomuto léku opět vracejí. Citrónovou šťávu doporučují přidávat při nachlazení do bezového či šípkového čaje (měl by mít teplotu 40—450 C; vyšší teploty totiž ničí vitamin C), mírní s ní příliš silnou menstruaci i obtíže při dně způsobené kyselinou močovou, a ordinují ji jako prostředek prospívající trávení; citronová šťáva smíchaná s vodou podporuje tvorbu žaludečních šťáv a navíc má protiplísňové a antibakteriální účinky. Za velmi vhodný ranní nápoj je označována sklenice vody ochucené citrónovou šťávou a medem; množství přísad se přidává podle chuti. Citron jako zdroj vitaminu C je ovšem mnohdy zbytečně přeceňován. Citrónovou šťávu by neměly užívat kojící matky, a zříci by je jí měli i lidé trpící bolestmi žaludku, pálením žáhy a nadbytkem žaludečních šťáv. // Citron prospívá i našemu vzhledu, neboť čistí pleť, zvláčňuje ji a osvěžuje, takže je vhodné omývat se vodou s několika kapkami citrónové šťávy. Citrónová šťáva zmenšuje také výraznost pih a můžeme ji přidávat do některých ovocných pleťových masek. // Citrónovou kůru nepřidáváme do těst, jak radí některé recepty, protože je téměř vždy ošetřena prostředky proti plísním (do dužniny však tyto chemikálie neproniknou), ale můžeme ji použít na vybělení loktů. // Plátkem citronu můžeme potírat oteklé či únavou bolavé nohy vykoupané ve slané vodě, zduřené dásně či místa hrozící otokem po vpichu hmyzem.