DRUHÁ UKÁZKA Z MOJÍ PŘIPRAVOVANÉ KNIHY SE TÝKÁ BRUSLENÍ.
Ze známých osobností zaujalo bruslení například madame de Pompadour (1721—1764), Casanovu (1725—1798), Napoleona Bonaparte (císařem v letech 1804—1814, 1815), Napoleona III. (císařem v letech 1852—1870) či ruského cara Petra Velikého (vládl v letech 1689—1725). Ten si nechal zhotovit železné brusle zvané původně „skorochod“ a později „koňky“ podle přední části, která měla tvar koňské hlavy. Brusle byly oblíbeným sportovním náčiním také pro britskou královnu Viktorii (panovala v letech 1837—1901), která údajně poznala svého budoucího manžela, prince Alberta, právě na kluzišti. Tento zimní sport propagovali i němečtí básníci J. W. Goethe (1749—1832) a F. Schiller (1759—1805).
V minulém století přišli do módy tzv. bruslící turisté, soustřeďující se zejména v okolí Stockholmu, kde začali využívat zamrzlé hladiny jezer či moře. Na boty si pomocí řemínků upevňovali 40—55 cm dlouhé ocelové nože vsazené do dřevěných či hliníkových desek, což jim umožňovalo jezdit plynule i na neupraveném, hrbolatém ledu. Mívali sice k dispozici informace o momentální síle ledu, ale přesto bylo jejich povinností vozit s sebou jako součást výbavy – kromě teplého nápoje, rezervního oblečení, píšťalky, mapy a kompasu - dva krátké bodce, s jejichž pomocí by se v případě prolomení ledu dostali i bez cizí pomoci z ledové vody. Brát s sebou museli také lano, aby je jejich případní zachránci mohli s jeho pomocí vytáhnout.