Zdá se logické, že malé DÍTĚ JE NUTNO OBLÉKAT PŘIMĚŘENĚ VENKOVNÍ TEPLOTĚ. Velmi vhodný je tzv. „cibulový systém“, spočívající v použití většího počtu vrstev oblečení, které je možné podle okolností odkládat či přidávat (například tričko, košilku, vestičku, bundu ap.). Mnozí lékaři však označují za doslovný hazard to, jak některé maminky vozí děti ve sportovním kočárku. Neuvědomují si, že zatímco ony se pohybují, dítě leží nebo sedí, takže by mělo mít rozhodně „o vrstvu“ více. Navíc v chladném počasí je nezbytné, aby v tomto kočárku byli kloučci a holčičky chráněni nejen shora, ale i zdola, od země, a to buď dekami, nebo nánožníkem (spacím pytlem). Argument, že dítě má teplou bundu a rukavice, neobstojí. Maminka, která si nechce připustit, že v tomto ohledu chybuje, by si měla v chladném počasí sednout alespoň na půl hodiny na lavičku: brzy by zjistila, že ji v takovém případě neochrání proti zimě ani kožich. Přitom nejde pouze o to, že dítě se necítí v pohodě, ale že je mohou čekat v budoucnu například choroby ledvin.