(Dokončení z 24. 7.) Zcela jiná situace však nastane, když sníme kousek sýra. Ne nadarmo bývá tento mléčný výrobek někdy doporučován na závěr oběda či večeře coby decentní náhražka čištění zubů. Sýr je (stejně jako řada dalších potravin) neutrální, takže sám o sobě stupeň kyselosti ani nezvyšuje, ani nesnižuje. Sníme-li ho ale ihned po konzumaci něčeho sladkého, způsobí, že křivka kyselosti bude sice klesat, ale jen trochu, takže zdaleka nedosáhne kritickou „pětkovou„ hranici. Kdybychom však sýr snědli třeba až po půl hodině, přišli bychom takříkajíc s křížkem po funuse: naše zuby by totiž měly za sebou již třicetiminutový nebezpečný atak vysoké kyselosti. Sýr by tedy zasáhl až v době, kdy se prostředí úst začalo samo vracet k normálu. Podobně působí i čisté tuky (například po jídle snězená lžička másla).
Stephanova křivka nám ukáže i to, co se stane, když sníme například dort a ihned si vyčistíme zuby. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že v tomto případě se situace v našich ústech zhorší jen zanedbatelně a krátkodobě. Překvapivé ovšem je, že podobně bude probíhat Stephanova křivka i tehdy, když si zuby vyčistíme těsně před konzumací dortu. Vysvětlení je ale také zde snadné: na čerstvě vyčištěných zubech totiž způsobí sacharidy jen zanedbatelnou škodu. Kdybychom si však zuby vyčistili hodinu po sladkém hřešení, opět by za tu dobu proběhl nárůst a návrat pH od nebezpečně snížených hodnot k normálu sám od sebe, aniž by při tom musel asistovat zubní kartáček a pasta, ovšem následky hodinového působení vyšší kyselosti by se na našich zubech nesmazatelně podepsaly.