Dnes nabízím další formy nechemické obrany proti příslušníkům pozemské fauny.
Na mravence můžete vyzkoušet například radu, podle níž se brzy odstěhují, když na jejich „shromaždiště“ položíte osolený celer posypaný skořicí, či na papír nasypete směs kvasnic a cukru nebo medu. Mravence odhání také vůně hřebíčku, skořice či pepře, čerstvých listů levandule, tymiánu, majoránky, kerblíku či čerstvých postranních výhonů rajčat; stačí prý je nastrkat do mraveniště a jeho obyvatelé se začnou „balit“. Pokud napadli strom, pomůže, když natřete kmen nebo větve citronovou šťávou. Jestliže u vás hostují plži, pak je můžete sbírat pomocí reveňových listů, které je lákají: rozmístíte je na záhonky, o které se nejvíce bojíte a pak už jen počkáte, až plže reveňová laskomina přiláká a vy je posbíráte. Proti roztoči jahodníkovému by měl pomoci nezředěný odvar z česneku (700 g neloupaných nasekaných stroužků přelít 10 litry vroucí vody), proti vrtuli mrkvové by měla postačit jícha z cibule (50 g cibulových slupek vložíte do hrnce, zalijete 10 l vody, denně promícháte, a až směs přestane při míchání pěnit, což bývá podle počasí po 10 až 14 dnech, máte jíchu připravenou k použití). Na krtky údajně zabírá, když na zahradě tu a tam zahrabete hlavy slanečků, kousky pokud možno plísňového sýra, plesnivého zelí či trochu dehtu; pomoci může i voda z kyselého zelí nebo terpentýnový olej, protože nic z toho krtkům nevoní.